PASKOV

Obec Paskov se nachází na severní Moravě v okrese Frýdek-Místek. Leží na přechodu z ostravské průmyslové aglomerace do Beskyd. Na konci osmdesátých let byl Paskov nejprůmyslovější obcí v tehdejším Československu. Paskov sousedí s obcemi Vratimov, Řepiště, Žabeň, Lískovec, Staříč, Brušperk, Oprechtice, Nová Bělá a Hrabová.
Správní území obce má výměru 1179 ha. Obec má 3754 obyvatel.

Dosažitelnost

• Silnice: 1. třídy - č. 1/56 Ostrava - Paskov - Frýdek-Místek, 2. třídy - č. 484 Ostrava - Paskov, č. 478 Ostrava - Nová Bělá - Paskov, 3. třídy - č. 4705 Paskov - Hrabová, č. 4794 Paskov - Řepiště, č. 4841 Paskov - Oprechtice - Krmelín
• Autobusová doprava : linky z Frýdku-Místku do Ostravy
• Železniční doprava : trať Ostrava - Kojetín. Železniční stanice Paskov se nachází na katastrálním území Řepišť.

Historie obce
První nesporný a skutečně dochovaný písemný záznam přímo o Paskovu pochází z r. 1267.
V dobách prvního paskovského pravděpodobného pána Konráda z Plavče, jemuž kraj okolo dnešního Krmelína, Staré Vsi, Hrabové, Paskova a Žabně postoupil snad asi kolem r. 1230 Franko de Hukeswagh, tvořilo Paskov údajně 18 chaloupek po obou stranách cesty na pravém břehu Olešné. Když se stala kolem r. 1256 pánem Paskova na dlouhou dobu olomoucká kapitula, tehdy úřadující Biskup Bruno ze Schauenburgu se velmi staral o rozšíření a zvelebení osady. V té době byl již Paskov zemědělskou vesničkou mající fojtství, 12 velkých a 6 malých sedláků a 18 chalupníků. Jednalo se vesměs o nevolníky.

Součástí panského hospodářství v Paskově byly rybníky. Nejstarší zpráva o nich pochází z r. 1499. K největšímu rozmachu rybníkářství v Paskově došlo za Jana z Pernštejna. Při jejich zakládání působil pravděpodobně alespoň radou olomoucký biskup Jan Dubravius. Podle urbáře byly v Paskově tyto velké rybníky: Jedlovec, Janovský, Piskoř, Neužil, Pilík, Prokopek a Kuboň a několik desítek dalších, malých určených zejména pro plod. Všechny rybníky byly založeny uměle a napájeny vodou z Olešné, na níž byl zřízen jez, od něhož byla vzdutá voda odváděna příkopem do rybníků.

Třicetiletá válka (1618 - 1648) také plnou měrou zasáhla i oblast Paskova, jejímž držitelem byl v té době Václav hrabě z Vrbna s manželku Polyxenou. V roce 1634 byl Paskov vypálen švédským vojevůdcem Torstensonem a mnoho jeho obyvatel bylo povražděno.

R. 1797 procházel naším krajem směrem do Polska sbor pod velením Napoleonova generála Condého a koncem téhož roku prošel naším okolím ruský generál Suvorov, směřující se svou armádou do boje proti Napoleonovi, aby se touž cestou vracel o dva roky později zpět. Po bitvě u Slavkova v r. 1805, ve které bojovala na rakouské straně i vojska ruská, tábořila i v našem okolí. Mnoho ruských vojáků zde v té době pomřelo nakažlivými chorobami, zejména v Krmelíně. To vše ovšem brzdilo hospodářský rozvoj celého kraje, jehož obyvatelstvo velmi strádalo a v paskovském okolí se objevil dokonce i mor.

Moravským zemským zákonem z r. 1869 byla i zrušena výlučná práva vrchnosti zřizovat a provozovat pivovary a lihovary. Pivo v paskovském pivovaru se vařilo dále i po jeho vykoupení od hraběte Saint Genois, a s vařením se přestalo až krátce před první světovou válkou. Objekt pivovaru pak dál sloužil již jen jako sladovna a po válce byl vykoupen pivovarem v Moravské Ostravě.

Prvé pokusy nalézt kamenné uhlí jižně od ostravské pánve směrem k Beskydám byly činěny již v r. 1820. V Paskově (a okolních obcích až k podhůří Beskyd) kutal francouzský inženýr Chanove v letech 1898 - 1903. Nejúspěšnější bylo hledání uhlí v Paskově a Staříci. 17. října 1901 byla navrtána v Paskově v hloubce 620 m sloj o mocnosti 150 cm a později dokonce 260 cm s kvalitním, koksovatelným uhlím. Další práce však byly zastaveny vzhledem k těžké hospodářské krizi, která vypukla v r. 1902. V pozdějších letech se do prací a hledání uhlí zapojila Báňská hutní společnost, vzhledem k předpokládaným vysokým nákladům k realizaci stavby dolu nedošlo. Poslední průzkumy byly prováděny v letech 1949 - 1954 a na jejich základě byla 25. června 1959 schválena vládou výstavba kamenouhelného Dolu Paskov. Hloubení důlních jam začalo v r. 1961, v r. 1963 byla započata ražba důlních chodeb a v r. 1966 bylo vytěženo první tržní uhlí.

Památky, kultura a sport
K historickým památkám patří kostel sv. Vavřince, kaple v Oprechticích, Boží muka, socha sv. Floriána a zámek přestavěný na léčebnu s rozsáhlým parkem. K přírodním památkám můžeme řadit i rybníky, založené v 15. století.
Ke kulturnímu životu přispívá knihovna a kino.

Sport lze provozovat na hřišti s umělým povrchem, v nové tělocvičně nebo na vybudovaných cyklostezkách.

Stravovat se a posedět v příjemném prostředí můžete v restauraci Na Rychtě na náměstí, v Zámecké Krčmě nebo v restauraci U sv. Floriána. Na náměstí je také bar Tongo a vinárna U Kašny.

Obec je součástí : Sdružení obcí "Slezská brána"